z povídky "Drabble jsou mé trable"
Žánr: Temné, Psychologické
Žánr2: Drabble
Postavy:
Ginny Weasleyová
Přístupnost: Od 12ti let
Obdobi: Po Bradavicích
Kapitola: 5 z 15
Šla po rušné ulici. Bílé vločky okupovaly zrzavé vlasy. Ti cizí lidé si jí nevšímali, chodili kolem ní s taškami plných dárků a vyzařovali vánoční pohodou. I ona sama byla šťastná. Mířila za určitým cílem.
Přitahoval ji.
Volal.
Mámil.
A ona se spokojeným úsměvem podlehla. Věděla totiž, že ji na konci trasy čeká láska a to doslova.
Už viděla rozcuchané uhlové vlasy. Zelené oči schované za brýlemi. Vedle něj stála i Hermiona a objímala se s Ronem!
Ginny poskočilo srdíčko. Rozeběhla se za nimi. Nepozdravila; rovnou se vrhla Harrymu kolem krku. Vášnivý polibek skrývající tolik touhy, blaženosti, tepla. Až poté se pozdravila se svým bratrem a hnědovlasou dívkou s inteligentním pohledem. Vždy poradí…
Euforie byla nepopsatelná.
Ginny sebou trhla. Probudila se a na tváři měla tentýž šťastný výraz, který darovala Harrymu. Až pak se začaly hrnou slzy.
„Ve snech se k tobě budeme pořád vracet!“
Počet přečtení: 820 krát
Hodnocení: 8.00 [2 hlasů]
Vydáno: 29.10.2007 18:00 :: Aktualizováno: 29.10.2007 18:00
mandy dne 01.04.2008
Ve snech se k tobě budeme pořád vracet... moc pěkné, líbilo se mi, že to nemělo nijak uspěchaný děj, to je to, co se mně nikdy nepovede..=( jenom to slovíčko euforie se mi tam tolik nehodí...nemůžu za to, ale já bych ho prostě vyměnila...i když je tam možná nutné k tomu, aby správně vyzněly Ginnyiny pocity, aby bylo jasné, že to nebyla jen obyčejná radost, ale skutečné štěstí=)
sedoocka dne 14.01.2008
Teď jsem zjistila, že jsem tohle drabble neokomentovala...
Takže jen samá chvála! Moc se mi líbilo, i když je to smutné... Jedna z mála povídek, u které bych si přála, aby Ginny mohla být znovu s Harrym... ;)
Naga_Sadow_CZ dne 30.10.2007
Je to skvělé, ale tak odporně depresivní závěr už jsem dlouho nečetl. Ty jsi vážně umělec!
Lianne dne 29.10.2007
Je to tradiční námět s obvyklým zakončením, podobných drabble nebo povídek už bylo mnoho... Jenže ta tvoje je uvěřitelná. Je ze života, netopí se v patosu. Lehká, jemná, trošičku melancholická, trefilas ji úplně přesně.
A takys mi připoměla vánoce, jenže citlivěji, než jak to dělají naše milované obchodní řetězce. Díky za to! Tohle drabble je totiž jako ta sněhová vločka, jež se sama pomalu rozpouští na zemi...
... za cenu zániku
letěla, aby svět
byl aspoň na chvilku
nevině bílý...
(Karel Plíhal, Vločka)
A jelikož žijeme v konzumní společnosti - Veselé Vánoce :) Ale vážně - moc povedené. Tvoje drabblata většinou skutečně stojí zato :)